Duše
(22. března 2026)Současná společnost je plná zmatku. Politici se zaštiťují hodnotami ale každý zastává hodnoty úplně jiné než ten druhý. Ve společnosti je stále obtížnější shodnout se na tom, co je dobro a co je zlo. A přitom drtivá většina si o sobě myslí, že oni jsou ti dobří. A aby to nebylo moc jednoduché, ještě i dobro a zlo jsou z dobrých účelů relativizovány.
Každý o sobě tvrdí, že má pravdu právě on. Ale abychom byli poctiví – jak si můžeme být svou pravdou tak jistí? Zastáváme opravdu ty... (více)
Národ – původ všeho zla
(8. března 2026)Za všemi válkami jsou národy, (příp. náboženství), a když odstraníme „národnost“, odstraníme utrpení lidstva. A naopak evropský člověk nepotřebuje národnost, protože je zbytečná. Můžu se mít dobře v Paříži, Amsterdamu, na národnosti nezáleží. Záleží jen na slušnosti vůči ostatním, tedy neubližovat hendikepovaným a ostrakizovaným. To je naprosto regulerní pohled člověka – kde je hlavní důraz na lidskost. Tedy humanitní pohled připisovaný TGM, Havlovi, Pavlovi atd. A tito lidé mají pravdu, není... (více)
Hymna
(7. března 2026)České státní hymně něco chybí. Je sice krásná a popisuje krásy naší země, ale nezpívá se v ní nic o českém národu. Jenže původní píseň „Kde domov můj!?“ obsahovala dvě sloky, a v té druhé se o českém národu zpívalo. A navíc o národu duchovně vyspělém, statečném a slavném. A to jsou přesně velmi důležité skutečnosti, které by ve státní hymně mely znít. A také proto si ji během 19. století český národ tak oblíbil. Důležitost hymny pro národní stát spočívá právě v posílení a identifikaci národního... (více)
Všechny články
Úvodem
Naše moderní společnost je rozpolcena zřejmě nejvíce co kdy byla. Rozpolcení je politicko – ideologické a dokonce i geografické. A vlastně to není až tak překvapivé, protože jsme ve středu. Ve středu Evropy a i v pomyslném středu mezi východem a západem. Když je takto rozpolcený člověk, stane se po nějaké době nemocným a začne chřadnout. Rozpolcením společnosti chřadne celá tato společnost.
Oba vyhrocené tábory po sobě házejí hodnotami, každý má ty správné hodnoty. Není to boj loupežníků s poctivci, ale souboj těch, kteří bojují o to, kdo je poctivější. Pro oba tábory jsou nejdůležitější hodnoty člověk, lidskost, svoboda, ale každý na to jde odjinud. Je v tomto stavu vůbec možné najít společné jmenovatele? Je možné tuto rozpolcenou společnost vyléčit?
A proto tento název. Protože světlo je pojem, který je společný oběma táborům. Žádná z obou stran si nepřeje temnotu. Někteří lidé sice samozřejmě ano, ale to nejsou ti, které chceme oslovit. Nás zajímá většina lidí, kteří hledají dobro a lidskost. A aby člověk byl skutečně lidský, potřebuje hledat sám v sobě, ve svém nitru. Ve své duši. A pokud bude zdravý v duši své, pak bude zdravá i společnost. A tak společně pojďme hledat světlo v nás. Protože to je cesta ke zdraví naší duše i ke zdraví celé společnosti.
